Všechny železniční osobní vozy, které dopravci používají (nejenom v naší republice), se rozdělují do několika kategorií a nesou určité označení. Toto rozdělení a označování je určováno mezinárodní vyhláškou UIC 438-1. Pojmem železniční osobní vůz rozumějme jakýkoliv vůz, určený pro přepravu cestujících, který není poháněn vlastním zdrojem, ale je tažen jiným hnacím vozidlem. Jsou to především kategorie vozů 1. třídy, nebo 2. třídy. Dále pak dochází k rozdělování řad, podle stavby vozu a jeho technických specifik, tzn. je-li vůz konstruován s postranní chodbou a jednotlivými oddíly, nebo-li kupé pro cestující, dá se toto specifikum vyčíst z označení, které je umístěné na bočnici vozidla. Z tohoto označení se tedy dá poznat jeho konstrukce, určení, druh topení apod. Naše vozy mají různá specifika, různá uspořádání interiéru, různé konstrukce. Jsou oddílové, velkoprostorové, kombinované – z části je vůz tzv. kupátkový, z části velkoprostorový. Při konstruování vozů se meze prakticky nekladou a toto je jen malý výčet toho, jak vozy jezdící pod hlavičkou ČD, mohou být různorodé. Záleží přitom na původním výrobci a v dnešních dnech i na následné rekonstrukci starších řad vozů, kde samotnou revitalizaci hlídají stále přísnější a přísnější kritéria. Další velkou kategorií o které se můžeme zmínit jsou vozy 2.třídy se služebním oddílem. Ty mívají zpravidla jednu část určenou pro cestující a druhou pro vlakový doprovod a přepravu zásilek různého druhu. Existují i služební vozy, kde není prostor pro přepravu cestujících žádný a vůz je zcela určen pouze pro zásilky, zboží a doprovod vlaku. Pak přicházejí na řadu vozy restaurační, bistro vozy, vozy lehátkové a lůžkové. V neposlední řadě lze najít u ČD vozy patrové, poštovní i salonní, určené pro zvláštní účely. Všechny tyto kategorie by jsme mohli rozdělit základním hlediskem, že jsou to vozy tzv. čtyř-nápravové. Osobní vozy totiž mohou být a jsou i dvou-nápravové. Jsou menší konstrukce, pro méně cestujících a jsou určeny pro regionální přepravu ne kratší vzdálenost. Dvounápravové vozy u ČD rozdělujeme do dvou hlavních celků – vozy motorové a přípojné či vložené. Vozy motorové přitom vyvíjí tažnou sílu a není zvykem je nazývat vozy osobními i když přepravují cestující (navíc nejsou vedeny v kartotéce osobních vozů). A aby to nebylo úplně jednoduché dá se tato kategorie (vozy přípojné a motorové) najít zpětně i u čtyř-nápravových vozů. To si myslím, že by na začátek mohlo stačit :-). Všechny výše popsané kategorie, celky a skupiny, mají svá označení. Ačkoliv se může zdát, že jde o složitou problématiku není tomu tak a dá se v označování celkem dobře orientovat, ale chce to svůj čas. Výborné stránky rozebírající tuto problámatiku najdete např. zde. Tvůrce stránek jde s vysvětlením a detaily doslova až na podlahu (či od podlahy jak chcete) a tudíž lze na jeho stránkách najít odpověď takřka na všechno, co se osobních (a nejenom jich) vozů týká. Dále doporučuji i stránky VagonWeb na kterých se tvůrci zaměřují na železnici zase opět z jiného pohledu. Já jsem svou zálibu zaměřil na fotografování jednotlivých vozů. Chtěl bych jednou dotvořit katalog os. vozů používaných u ČD, ve kterém by se dala najít u každého existujícího vozu nějaká ta fotografie. Základem je celkový pohled na vůz, ale každý vůz může mít pak klidně více fotografií, jako pohled do kupé, na nějaký detail apod. Můj katalog vozů je seřazen dle základního rozdělení (Vozy 1. třídy; Vozy 2. třídy s postranní chodbou či kombinované atd.) a jednotlivé řady jsou ve svých základních pozicích seřazeny dle abecedního pořádku. V neposlední řadě bych rád podotknul, že se snažím vytvořit ucelený historický přehled vývoje jednotlivých řad a hlavně samotných fyzických vozů, pohybujících se v těchto, ať existujících či zaniklých řadách.
Označení os. vozu se skládá z písmenného a číselného označení. Přičemž celé označení by mělo začínat kódem země a přepravce. Takže České dráhy tedy mají na začátku CZ-CD. Z celého označení vozu se dá vyčíst hned několik jeho konstrukčních vlastností, např. jde-li oddílový či velkoprostorový, jestli je 1.třídy či ne, systém topení, zdroj napájení atd. Písmenné označení se skládá z velkých a malých písmen (např. velké A znamená vůz první třídy, velké B vůz druhé třídy). Malá písmena, která pokračují v řadě za sebou ukazují na technická a konstrukční specifika. Vše má jasný řád a pravidla i když vyjímky se i zde najdou. Za písmenným označením se objevuje doplňkové číslo, (označení KOV) v horním indexu, které je tedy velikostně menší než vlastní číselné označení. Je důležité a dokáže rozdělovat písmenně shodné řady osobních vozů na další podkategorie. Po písmenech přicházejí čísla. Číselné označení je dle dnešních norem a úmluv již vždy dvanáctimístné. V číselném označení je utajeno spousty informací počínaje kódem země a konče technickými detaily. Takto vypadá jedno z možných označeních vozu:
CZ-CD Bee 273, 50 54 20-38 001-2
Je to vůz druhé třídy s postranní chodbou a jednotlivými oddíly pro cestující. Číslo za písmeny Bee – 273 je doplňkové a je na mých stránkách důležité, jelikož pomáhá rozdělovat jednotlivé řady vozů v mých sekcích. Číslo 50 znamená: kód způsobilosti pro mezinárodní přepravu a jeho hodnota může být právě 50 až 79. V těchto dvou číslicích naleznete i informace o tom jestli je vůz klimatizovaný či ne nebo např. i jestli lze vozu měnit rozchod podvozků. Číslo 54 je přidělený kód pro Českou Rep. a toto číslo najdete na všech našich vozech. Čísla (interval) 20 a 38 ukazují na technické vlastnosti a všeobecné vlastnosti. No a číslo 001 je vlastní pořadové číslo vozu. To znamená, že jestli je vozů této výše popsané řady např. čtyřicet, bude mít celá ta řada shodné všechny čísla jen ty poslední tři (čtyři) se budou měnit. 001-2, 002-5, 003-1. Poslední číslo (za pomlčkou) se nazývá kontrolní a vypočítává se podle určitého vzroce ze všech jedenácti čísel, nacházejících se před ní. Je to taková tečka a pomyslná třešnička, na tomto označovacím dortu. Dále mohu k označení vozů ještě přiřadit i známý žlutý pruh, který lze najít u vozů 1.třídy a nachází se nad okny, těsně pod střechou a prochází celou délkou vozu. Všechny vozy v provozu ČD jsou sdruženy v několika Depech Kolejových Vozidel (DKV) po celém území naší republiky, které se dělí dále na Domovské stanice. Např. DKV Olomouc, Dom. stanice Bohumín.
Já jsem tedy své sekce ve kterých se budou objevovat fotografie a jiné informace, rozdělil nejdříve podle kategorie na Vozy 1. třídy, Vozy 1.třídy a 2. druhé třídy ( to jsou vozy z části s oddíly první třídy a z části druhé), Vozy druhé třídy s postranní chodbou a tak dále. Každá kategorie má další ouško pro písmenné označení a doplňkové číslo. To je to malé za písmeny, nebo-li index. Písmenné označení v mém katalogu jde po sobě dle abacedního pořádku. Další ouško se objeví již s vlastními řadami. To znamená, že třeba kategorie – Vozy 1. třídy má mimo jiné ouško Aee 142 a to ouško má pak, v tomto případě, jen jeden interval a tím je 61 54 19-70 (některé písmenné rozdělení mohou mít více intervalů). Po kliknutí na tuto řadu se vám již ukáže počet vozů fyzicky existujících a jejich fotografie. Pokud jsem tedy již nějakou pořídil. Připomínky a postřehy můžete posílat na e-mail Vit.nastoupil@seznam.cz, nebo můžete klidně zasílat i fotografie, které milerád zveřejním, samozřejmně s vaším jménem či Nickem.
====================================================================================
Kam dále: Původní či zaniklé řady vozů nebo Seznam druhů a řad vozů nebo Vozy 1.třídy
====================================================================================