Vozy přípojné; vložené

___________________________________________________________________________________

Současné řady Vozů přípojných a vložených (provozní):

• Btax 780 (ex 010) • Btax 781 (ex 011) • BDtax 782 (ex 012)

• BDtax 783 (ex 016) • Bdtax 785 (ex 015) • 95 54 5 014 (Regionova)

• Bdt 754 (ex 056) • Bdtn 756 (ex 054.3) • Bdtn 757 (ex 054.2)

• Btn 752 (ex 042) • Btn 753 (ex 043) •

• Btx 763 (ex 021) • Bdtx 766 (ex 023) •

• 93 54 6 081/082/084 (jednotka Pendolino) •

• 94 54 1 051/052 (jednotka 451 a 452) • 94 54 1 060/063 (jednotka 460 a 560) •

• 94 54 1 071 (jednotka City elefant) • 94 54 1 064 (jednotka InterPanter) •

______________________________________________________

Původní, zaniklé či zaniklé rekonstruované řady (neprovozní):

Balm – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1958-69 • BFalm – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1961 • Aalm – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1962 • Balm – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1962-68 • Aam – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1969 • Bam – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1969 • Blm – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1973-83 • BRam – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1969 • Baim – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1969-70 • 94 54 1 070 (El. jednotka 470) • N 488 – Výrobce: Vagónka Studénka, Československo; rok výroby: 1966-1978 • Btn 755 – upravená řada 2004 (původní řada Baim 1969 Československo) • BDdtx 764 (ex 022) upravená řada BFlm • BRn 790 (ex 055) • Ddax 784 (ex 013) upravená řada Blm. • Bn 751 (ex 053.2)-přeznačená pův. řada Bam • Btx 761 (ex 020)-přeznačená pův. řada Balm (rok výr. 1958-69)

____________________________________________________________________________________

Vozy motorové jsou osobní vozy, které vyvíjejí svou vlastní tažnou sílu, a ještě si k tomu na svou palubu do oddílu přiberou cestující. Jakmile se začaly na našich kolejích objevovat bylo nasnadě, že se brzy dočkáme i tažených vozů, přímo určených svými výrobními specifiky k těmto vozům motorovým – tedy VOZŮ PŘÍPOJNÝCH.. Motorové vozy totiž dokáží vyrobit dosti tažné síly, aby byly schopny s sebou přibrat nějaký ten vůz, či vozy. Kategorie vozů přípojných je velmi bohatá, jak co se týče historie, tak i co do počtu různých druhů a řad. Dá se s klidným srdcem říci, že každý druh motorového vozu, ať už řada 850, 854 nebo třeba 810, dostal k sobě svého velmi podobného souputníka (nebo více souputníků), určeného ke společné jízdě. Podobného nejenom vzhledově, ale hlavně z hlediska koncepčních a výrobních specifik a vlastností. Jakmile motorové vozy začaly jezdit své pravidelné oběhy, brzy se k nim začaly tyto vozy přípojné (lidově řečeno přívěšáky) přidávat. Přípojné vozy se konstrukčně ničím neliší od vozů klasické stavby; nebo lépe řečeno, v základní výrobní koncepci se od nich neliší. Má vše, co řádný vagón ke svému životu potřebuje, například spřáhlo, nárazníky nebo podvozky, ale v poněkud menším provedení. Přesně tak, aby hezky korespondoval s vozy motorovými, které na rozdíl od hnacích vozidel také moc velikosti nepobraly. Odtud pochází známé názvosloví „Vozy lehké stavby“. Z tohoto vyplývá, že podle provozních možností motorového vozu mohl a může být v soupravě řazen i větší počet vozů přípojných, (ovšem maximálně dva až tři vozy na jeden motorový) podle dopravních potřeb určitého regionu, či počtu cestujících v dané přepravní době a úseku. Jak jsem zmínil výše, přívěšáky byly a jsou dělány na míru vozům motorovým, a tak např. slavné vozy řady Btax (původně Blm) jsou prakticky totožné jako vůz motorový 810, ke kterému jsou určeny. Tak jako všechny naše vozy, i tento druh vozů, prošel velkým počtem přeznačení a přejmenování. A stejně tak se jich, hlavně v současné době, dotýkají i různé modernizace a úpravy. To vede k dalšímu přeřazování do nových řad. U vozů přípojných lze najít i různé kategorie. Vozy, které jsou určeny pro cestující s prostorem pro kola a kočárky, vozy, které jsou určeny pouze pro přepravu kol, vozy, které měly vyhrazenou část pro poštovní přepravu atd. Ale ať už u nich najdeme spousty rozdílů a spousty různých účelů k použití, jedno mají všechny vozy přípojné společné. A to je skutečnost, že byly vyrobeny v našich luzích a hájích (mimo vložených vozů El. jedntotek Pendolino). Přesněji, o vznik velkého počtu vozů se postarala výroba ve Vagónce Studénka v Moravskoslezském kraji.

Jak do toho všeho patří VOZY VLOŽENÉ? Odpověď je myslím docela jednoduchá. Musíme se na ni ovšem podívat ze dvou hledisek. Buď jde o vozy, které jsou rozpojovatelné (klasické spřáhlo pomocí šroubovky), ale jsou řazeny do souprav, kterým se říká ucelené jednotky, a to buď motorové, nebo elektrické. Znamená to, že se souprava z hlediska provozu pravidelně nerozvěšuje, je v provozu ucelená. Dobrým příkladem může být motorová trojdílná jednotka Regionova 814.2. Ta se skládá ze dvou motorových vozů 814 a jednoho vloženého vozu 014. Nebo třeba elektrická jednotka řady 560, známá pod názvem pantograf. Ta je také uceleně složená ze dvou motorových a určitého počtu (dvou, tří i čtyř) vložených vozů. Ale pořád tyto vozy lze vidět i jako vozy přípojné, jelikož, jak jsem zmínil výše, lze jejich množství regulovat podle potřeby (i když se to v praxi často neděje). Druhé hledisko je, že vložené vozy mohou být spřaženy takovým způsobem, který nedovoluje běžné rozvěšování ze souprav či přivěšování na ně. Jde o ucelené jednotky např. řady 471 (Cityelefant) nebo 680 (Pendolino). Jak je z textu vidno, vozy přípojné a vložené tvoří rozsáhlou platformu, ze které mohou vznikat zajímavé aspekty drážního provozu. Následující charakteristiky řad zahrnují veškerý současný provoz tohoto druhu vozů, přičemž vozy vložené nejsou vedeny v kartotéce osobních vozů a jsou tedy vedeny pod číselným názvem řady.